Různí lidé nás v minulosti nazývali různě.

Někdo nás nazval národem "smějících se bestií", jiný zase národem Švejků.

Já nás Čechy vnímám jako neuvěřitelný a svébytný národ, který byť okupován v minulosti různými mocnostmi, vždy vyšel z boje vítězně a nakonec svobodný.

Hrdý národ, který ve šlépějích Svatého Václava, Jana Husa, Jana Žižky, Karla IV. a dalších kráčel vždy nezadržitelně vstříc dějinám časů.

Nezapomínejme na to, že jsme taky potomci našich předků, kteří nás přes národní obrození v 19. století dovedli od (ne)vzdělaného národa venkovanů v zemi, kde se prakticky mluvilo (nejenom) ve všech městech německy a pozvedli nakonec český jazyk a naši svébytnost až k založení svobodného Československa na podzim roku 1918.

Jedním z největších Čechů, který se stal Čechem až svým výběrem (ne původem) byl náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Přečtete si prosím jeho citát výše a zamyslete se nad jeho moudrými slovy.

A pak se všichni společně vraťme k naší české původnosti, bez které nemůže žádný národ přežít.

Jsme totiž v prvním případě Češi a pak až Evropané.

Jsme šlechetný, empatický, moudrý a hrdý národ, který čerpá ze svých neuvěřitelně silných předků, archetypů s energií, které by nám mohl leckterý (nejenom) evropský národ závidět.

Proto se v žádném případě nenechejme zlákat různými multi-kulti pro-evropsky progresivními vábničkami, které nemohou skončit jinak než ztrátou naší suverenity. Ztrátou české koruny, českého území, české pospolitosti a pak i naší nezávislosti.

O tom jak by se měli k sobě národy chovat, o svobodě, vzdělání, T.G Masarykovi ale i jeho synu Janovi mluví skvěle např. jeden z velkých Čechů Jan Werich, v pořadu "Škutiny 1968", který jsem si z úctou a láskou k těmto 🇨🇿 vlastencům dovolil namluvit (link na video nebo audio).

V současné v mnohém vypjaté době totiž stejně jako již nesčetněkrát v minulosti záleží na každém z nás.

Česká země je naše země! 

A o našich životech a našem svobodném Bytí nás všech by se mělo rozhodovat v Praze a ne s ohnutými zády někde v Bruselu, jak je zvykem u naší současné prospěchářské politické garnitury.

Partičky politických a duševních zaprodanců, kteří by nemohli takovým vlastencům a státníkům, jakými byli T.G. Masaryk, jeho syn Jan Masaryk či Alois Rašín nosit ani tašky.

Zamysleme se nad tím prosím.

Dříve než propadneme sítem již neexistujících národů (jako např. Lužičtí srbové, Katalanci, ...), kteří svoji původnost neuchránili a nakonec ji ztratili.

Děkuji, za nás za Všechny a

Držím nám palce v příští (snad) šťastnější volbě ...

Přečtěte si tento článek autora na: LinkedIn | GAB | MeWe | VKontakte |