Lidským bytostem na úrovni vědomí vyšší než hladina namistrovaného mloka musí být v současné době smutno.

Lidé s pamětí českého národa, kteří si zažili 2.světovou válku, Pražské jaro nebo Sametovou revoluci po skončení presidenstské reality show poněkud nechápou, co se to s našim národem děje.

Na druhé straně stejná skandující část národa radující se z toho, že KSČM vypadla z parlamentu, zvolí do čela státu kovaného komunistu.

A z jeho nejbližších s rudou biblí od soudruha Gottwalda v ruce, se přes noc stávají na Wikipedii demokraté.

Pojmy jako demokracie, liberální politika či pravý význam duhy byly ukradeny před našimi zraky, skrytou elitou bez jakýchkoliv morálních zásad.

Pravý základ státu a tím je fungující rodina s tátou, mámou a několika dětmi je pod neustálým tlakem všemožných mnohobarevných individuí, kteří evidentně neví kam patří.

Mezitím mladí bojovníci od klávesnice hajlují do války, nevědě jak se vlastně to čím se zabíjí lidi obsluhuje. Budou muset (asi) okusit šrapnely v zádech a vřavu opravdové války, aby pochopili o co tu pod čarou jde.

 A jejich rodiče kroutí jenom nevěříc hlavou, kam se to zase řítíme.

Snad kromě (neo)liberální woke galerky, živící se počítačovými hrami (akciové trhy), prodejem neexistujících a ničím nekrytých peněz nebo gamblováním se "supercoiny", která ví všechno nejlíp. 

A to co drží každý národ nad hladinou, čímž je poctivá práce je považována za prašivou.

A pracující lidi se v mysli stávají sami prašivými neb ta hlava nemá kdy spočinout, pod tíhou té další faktury za elektřinu a plyn, neustále masírováni sítí manipulace, polopravd a očividných lží.

Tak si (asi) budeme muset to bolavé údolí další (Mnichovské) zrady projít znovu, milí Přátelé.

Nebyli to totiž naši bratři Slované, kdo nás zradili v té době a nebyli to také naši bližní, kdo vymysleli marxismus, fašizmus či jiné zrůdnosti.

Ale to už si nikdo nepamatuje.

Stádo porobených otroků s hypotékou na krku nápadně připomínající stádo ovčí, jde s nasazenými brýlemi pokřivené fake reality na porážku.

A ještě při tom jásá a raduje se z vítězství.

Já se spíše v klidu mé Duše zamýšlím, kam se podělo naše poklidné Bytí, zachvácené po několik desetiletí mamonem materialismu, ženoucí se nezadržitelně k hraně útesu.

Zastavíme se nebo nám opět budou muset pomoci archetypy našich předků jakými byli Svatý Václav, Karel IV., Jan Hus, Jeroným Pražský, Jan Žižka, Jan Ámos Komenský, Božena Němcová či T.G.Masaryk?

Nespoléhejme na to, automaticky se nic nestane.

Neb jen ten kdo se opravdově přičiní, tomu je ostatní přidáno. 

U nás v české kotlině to zatím spíše vypadá na to okřídlené:

Komu není rady, tomu není pomoci.

Tak uvidíme kam nás noví proroci bezbřehého konzumismu a padlí andělé doutnající války, ve které už po prezidentských volbách jsme, zavedou. 

Dejme jim tedy ještě poslední šanci, ale buďme pozorní a bdělí.

Hrana útesu Bytí se totiž nebezpečně blíží. 

Pavel Vojtek

Nezávislý Blogger, Podcaster, Mentor a Holistic cancer Survivor